Morganit patří stejně jako smaragd a akvamarín mezi beryly. Poprvé byl identifikován v roce 1910 a v následujícím roce byl Georgem F. Kunzem pojmenován po známém finančníkovi, bankéři a vášnivém sběrateli drahokamů J. P. Morganovi. Barevně variuje od růžové po purpurovo-růžovou, proto se mu také někdy říká růžový smaragd. Mezi obvyklé odstíny patří bledě růžová, fialová, lososová nebo broskvová. Morganit se využívá především ve špekařském průmyslu, kde se hledí na jeho barvu, čistotu, brus a karátovou hmotnost. Nejpopulárnější jsou růžové a růžovofialové morganity. Oblíbené jsou ale i ty broskvové a lososové, neboť mnozí šperkaři považují neupravené kameny v těchto barvách za cennější než ty, jejichž dokonalá barva vznikla umělou úpravou. Skoro všechny morganity vynikají jemnými pastelovými barvami. Větší drahokamy se vyznačují výraznějšími a sytějšími odstíny. K nejžádanějším barvám patří čistě růžová a zřídka se objevují i fialovorůžové madagaskarské morganity, které patří k nejvzácnějším, neboť jejich ložiska jsou už vytěžená. Morganit zpravidla nemá pouhým okem viditelné inkluze a zaujme jedinečnou čistotou. Inkluze jsou proto vzácné, většinou tekuté nebo dvoufázové. Inkluze u morganitu připomínají buď duté, nebo tekutinou naplněné jehly nebo otisky prstů. Vzhledem k řídké přítomnosti viditelných inkluzí neztrácí morganity „zdobené“ drobnými jehličkami, které evokují surové hedvábí, na hodnotě a sběratelé i zlatníci je často vyhledávají.