Broušené šperkové kameny

Podkategorie

• 

  Měsíční kámen –...

  Měsíční kámen – odrůda živce s efektem adularescence
  Měsíční kámen, známý také jako adulár, je odrůda živce s chemickým složením (Na,K)AlSi₃O₈. Jeho nejvýraznějším znakem je optický jev zvaný adularescence – jemný perleťový, modravý až stříbřitý lesk, který se při dopadu světla pohybuje po povrchu kamene a připomíná svit měsíce.

  Původ a naleziště měsíčního kamene
  Měsíční kámen se těží v různých částech světa – v Indii, na Madagaskaru, v Tanzanii či Barmě. Za nejvzácnější a nejkvalitnější jsou však považovány měsíční kameny pocházející ze Srí Lanky, které vynikají intenzivní modrou adularescencí a vysokou průhledností.

  Historie a využití
  Měsíční kámen byl ceněn již ve starověku a ve středověku patřil mezi oblíbené drahé kameny šlechtických šperků. V 19. století se stal vyhledávaným klenotem období secese a Art Nouveau. Dnes je oceňován jak ve šperkařství, tak i mezi sběrateli minerálů.

  Identifikace měsíčního kamene (aduláru)

  • Chemický vzorec: (Na,K)AlSi₃O₈

  • Barva: bezbarvá, bílá, modravá, nažloutlá

  • Typický efekt: adularescence (perleťový lesk)

  • Vzhled krystalu: tabulkovité, prizmatické

  • Krystalová soustava: monoklinická

  • Tvrdost: 6,0 – 6,5 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný až perleťový

  • Štěpnost: dokonalá

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 2,55 – 2,60 g/cm³

• 

  Akvamarín – drahokam...

  Akvamarín je šesterečný minerál, hlinitokřemičitan berylnatý (chemický vzorec Be3Al2Si6O18). Název minerálu je odvozen z latinskéhoaqua mariny (mořská voda).

  Stejně jako mořská hladina může mít akvamarín různé odstíny modré, od světlých tónů, přes zelené tóny až po tmavě modrou barvu. Čím intenzivnější je tón modré barvy, tím akvamaríny mají vyšší hodnotu. Většina akvamarínů má ovšem charakteristickou světle modrou barvu, která je paradoxně v šperkařském průmyslu nejžádanější.

  Identifikace:
  Barva modrá
  Vzhled krystalu prizmatické
  Soustava šesterečná
  Tvrdost 7,5 - 8
  Lesk skelný, matný
  Štěpnost nedokonalá
  Vryp bílý
  Hustota 2,6 - 2,8 g / cm³

  Akvamarín – drahokam moře a nebe Akvamarín patří do skupiny berylů a proslul svou jemnou modrou až modrozelenou barvou, která připomíná barvu moře. Už od starověku byl považován za kámen námořníků a ochránce na cestách. Broušené kameny z akvamarínu se používají především ve šperkařství, kde vynikají svou průzračností a leskem. Původ a naleziště akvamarínu Významná naleziště akvamarínu se nacházejí v Brazílii, Nigérii, Mosambiku, Pákistánu či Rusku. Některé krystaly dosahují mimořádné čistoty a mohou být vybroušeny do brilantních drahokamů.

  Historie a využití
  Název akvamarínu pochází z latinského aqua marina – mořská voda. Už ve starověku byl ceněn nejen pro krásu své barvy, ale i jako talisman mořeplavců. V moderní době se stal oblíbeným sběratelským minerálem a vyhledávaným drahokamem pro výrobu luxusních šperků.

• 

  Alexandrit – drahokam...

  Alexandrit – vzácný drahokam
  Alexandrit patří mezi nejcennější drahokamy a je nejvzácnější varietou minerálu chryzoberylu, který se stal národním drahokamem Ruska. Objeven byl poměrně pozdě – 17. dubna 1834 finským mineralogem N. Nordenskjöldem ve „Smaragdových dolech“ na Uralu.

  Mineralogické vlastnosti alexandritu

  • Barva: žlutý až smaragdově zelený, modrozelený, šedohnědý

  • Vzhled krystalu: tabulkovité nebo krátce sloupcovité krystaly, valouny

  • Soustava: kosočtverečná

  • Tvrdost: 8,5

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: zřetelná dle {110}

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 3,75 g/cm³

  • Ostatní: silný pleochroismus

  Význam a naleziště
  Alexandrit patří mezi nejvzácnější drahokamy světa. Typický je svou unikátní schopností měnit barvu podle dopadajícího světla – od zelených tónů po purpurové. Tato vlastnost dělá z alexandritu vysoce ceněný kámen jak mezi sběrateli, tak šperkaři. Jeho naleziště se nacházejí v Rusku, na Srí Lance a v Brazílii.

  Šperky a krystaly z alexandritu
  Na Minerals-stones nabízíme přírodní krystaly i šperky z alexandritu skladem. Každý kus je pečlivě vybraný pro svou kvalitu a jedinečný vzhled.

• 

  Ametrín - minerál s...

  Ametrín – spojení ametystu a citrínu
  Ametrín je odrůda křemene s chemickým složením SiO₂, která v jednom krystalu kombinuje dvě barevné varianty – fialový ametyst a žlutý citrín. Výsledkem je unikátní drahý kámen, na jehož ploše se střídají fialové a žluté zóny v nepravidelných i symetrických vzorech.

  Původ a naleziště ametrínu
  Ametrín je velmi vzácný minerál, jehož nejvýznamnější a prakticky jediné naleziště se nachází v Bolívii, konkrétně v dole Anahí. Tato lokalita je známá již od 17. století a dodnes zůstává hlavním zdrojem ametrínu na světových trzích.

  Historie a využití
  Ametrín byl podle legendy objeven španělskými dobyvateli, kteří jej přivezli do Evropy jako dar královské rodině. Díky své netradiční dvoubarevnosti se stal oblíbeným nejen mezi sběrateli minerálů, ale i ve šperkařství, kde se používá pro vytváření výrazných designů.

  Identifikace ametrínu

  • Chemický vzorec: SiO₂

  • Barva: kombinace fialové a žluté

  • Vzhled krystalu: prizmatické, šesterečné

  • Krystalová soustava: šesterečná

  • Tvrdost: 7,0 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: žádná

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 2,65 g/cm³

• 

  Ametyst broušný kámen

  Ametyst je minerál, odrůda křemene různých odstínů fialové barvy. Ametyst je počítán mezi drahé kameny, je oblíbeným materiálem pro výrobu různých ozdob a šperků. Nachází se především v dutinách zásaditých hornin (geodách). Ametyst má barvu od jemně fialové po purpurovou. Některé ametysty jsou průhledné, jiné jen průsvitné, další neprůsvitné, tzv. opakní. Kvůli svému zbarvení jsou velmi oblíbené.

  Ametyst je jedním z nejcennějších drahokamů mineralogické skupiny křemene a za svůj fialový odstín vděčí stopovému množství železa a hliníku. Fialová barva je od nepaměti považována za jeden ze symbolů královského statutu, proto se ametyst stal součástí řady korunovačních klenotů.

  Jako šperk měl ametyst význam už od starověku. Korále z ametystu jsou známy ze starověkých kultur civilizace Mohendžo-dara, Egypta, Sumeru a Baktrie v Afghánistánu a Tádžikistánu.

  Identifikace
  Barva	fialová
  Vzhled krystalu	sloupcovité,šestiboké krystaly
  Soustava	klencová
  Tvrdost	7
  Lesk	skelný
  Štěpnost	neštěpný
  Index lomu	1,54 (o) / 1,55 (e)
  Vryp	bílý
  Hustota	2,6 g/cm³
  Rozpustnost	kyselina fluorovodíková
  Ostatní	nerovný nebo lasturnatý lom

• 

  Citrín

  Citrín je žlutá, zlatožlutá až žlutozelená varianta křemene. Zbarvení také odpovídá název, který je odvozen od slova „citrón“.

  Barva: žlutý, zlatožlutý

  Vzhled krystalu: sloupcovitě protažené

  Soustava: trigonální

  Tvrdost: 7

  Lesk: skelný

  Štěpnost: neštěpný

  Index lomu: nω = 1,543–1,545; nε = 1,552–1,554

  Vryp: bílý

  Hustota: 2,65 g ⋅ cm−3

• 

  Granát

  Jako granáty (Hagones, 1250), označujeme skupinu krychlových minerálů, nesosilikátů s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru X3Z2[SiO4]3. Název pochází z latinského granatum malum – granátové jablko. Zpravidla tvoří rombododekaedrické a hexaoktoedrické krystaly. Zrnité a kompaktní agregáty jsou méně časté. V náplavech se vyskytují jednotlivá zrna nebo ohlazené oblázky. Mezi nejznámější odrůdy patří Almandin, Grosulár (světle zelený až jantarově žlutý nebo sytě hnědý), Hesonit (odrůda grosuláru, medově žluté barvy), Pyrop (krvavě rudý až černý), Spessartin (tmavočervený až hnědočervený), Uvarovit (smaragdově zelený). Nejvzácnější jsou pyropy s efektem změny barvy jako u alexandritu, na denním a umělém osvětlení, velmi drahé jsou smaragdově zelené tsavority z Tanzanie, démantoidy z Ruska, levnější jsou oranžové spessartiny, vyhledávaný je rhodolit, pyralmandin je směs pyropu a almandinu, nádherné malinové barvy. Indové a Římané již ve starověku užívali hojně grosulár,oranžový až medový hesonit, protože věřili, že odvrací zlo, kámen gomedha, gomeda.

  Barva: různá podle odrůd
  Vzhled krystalu: rombododekaedry, hexaoktoedry
  Soustava: krychlová
  Tvrdost: 6,5–7,5
  Lesk: skelný, matný, hedvábný
  Štěpnost: nedokonalá
  Vryp: bílý s barevným nádechem
  Hustota: 3,4–4,6 g⋅cm−3

• 

  Heliodor (zlatý beryl)

  Zlatý beryl můžete znát také pod obchodním názvem heliodor. Jedná se o drahokamovou odrůdu zlato-žlutého či žluto-zeleného berylu. Poprvé byl objeven v roce 1913 v Namibii v pegmatitových ložiscích spolu s akvamaríny. Tvrdost 7,5–8 Mohsovy stupnice. Přírodní heliodor/zlatý beryl je poměrně vzácný, nachází se jen na několika málo nalezištích na světě - a to na Ukrajině (Volodarsk-Volyň), Brazílii (Minas Gerais), Namibii (Arandis) a USA (Connecticut).

• 

  Chryzoberyl – drahokam...

  Chryzoberyl – oxid hlinitý a berylnatý
  Chryzoberyl je minerál s chemickým složením BeAl₂O₄. Typicky se vyskytuje v žlutozelených, zelených nebo zlatavých odstínech a proslul vysokým leskem a tvrdostí. Ve šperkařství patří mezi ceněné broušené kameny, a to i díky svým vzácným varietám, jako je alexandrit (s barevnou změnou podle osvětlení) či „cat’s eye“ (s efektem kočičího oka).

  Původ a naleziště chryzoberylu
  Nejvýznamnější naleziště chryzoberylu se nacházejí na Srí Lance, v Brazílii, Rusku, Tanzanii a Indii. Srílanské kameny patří mezi nejstarší a historicky nejvíce ceněné. V Brazílii se nacházejí krystaly vysoké kvality, které se používají pro výrobu luxusních broušených kamenů.

  Historie a využití
  Chryzoberyl byl známý již ve starověku a díky své tvrdosti (8,5 na Mohsově stupnici) se stal ceněným kamenem pro šperkařství. Odrůda alexandrit byla objevena v Rusku v 19. století a rychle se stala jedním z nejvzácnějších drahých kamenů.

  Identifikace chryzoberylu

  • Chemický vzorec: BeAl₂O₄

  • Barva: žlutozelená, zelená, zlatavá, hnědá

  • Vzhled krystalu: prizmatické, tabulkovité

  • Krystalová soustava: kosočtverečná (ortorombická)

  • Tvrdost: 8,5 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: nedokonalá

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 3,5 – 3,8 g/cm³

• 

  Kunzit

  Kunzit (stejně jako hiddenit) je varianta minerálu Spodumen.

  Kunzit byl objeven v roce 1902, a byl pojmenován po hlavním klenotníkovi firmy Tiffany & Co - George Fredericku Kunzovi.

  Nejčastěji se vyskytuje v odstínech světle růžové, ale jsou možné i živější barvy a může dosáhnout vzácných odstínů živé fialové až fialové. Takto zbarven je díky obsahu drobných částeček manganu. Při vystavení intenzivnímu světlu může barva časem vyblednout, proto je lepší jak šperky, tak krystaly chránit před světlem a skladovat třeba v pouzdře či krabičce. 

  Tvrdost kunzitu je 6,5 - 7 Mohsovy stupnice.

• 

  Morganit

  Morganit patří stejně jako smaragd a akvamarín mezi beryly. Poprvé byl identifikován v roce 1910 a v následujícím roce byl Georgem F. Kunzem pojmenován po známém finančníkovi, bankéři a vášnivém sběrateli drahokamů J. P. Morganovi. Barevně variuje od růžové po purpurovo-růžovou, proto se mu také někdy říká růžový smaragd. Mezi obvyklé odstíny patří bledě růžová, fialová, lososová nebo broskvová. Růžové zbarvení způsobuje přítomnost manganových nebo cesiových kationtů. Tvrdost na Mohsově škále: 7,5 – 8. Morganit se využívá především ve šperkařském průmyslu, kde se hledí na jeho barvu, čistotu, brus a karátovou hmotnost. Nejpopulárnější jsou růžové a růžovofialové morganity. Oblíbené jsou ale i ty broskvové a lososové, neboť mnozí šperkaři považují neupravené kameny v těchto barvách za cennější než ty, jejichž dokonalá barva vznikla umělou úpravou. Skoro všechny morganity vynikají jemnými pastelovými barvami. Větší drahokamy se vyznačují výraznějšími a sytějšími odstíny. K nejžádanějším barvám patří čistě růžová a zřídka se objevují i fialovorůžové madagaskarské morganity, které patří k nejvzácnějším, neboť jejich ložiska jsou už vytěžená. Morganit zpravidla nemá pouhým okem viditelné inkluze a zaujme jedinečnou čistotou. Inkluze jsou proto vzácné, většinou tekuté nebo dvoufázové. Inkluze u morganitu připomínají buď duté, nebo tekutinou naplněné jehly nebo otisky prstů. Vzhledem k řídké přítomnosti viditelných inkluzí neztrácí morganity „zdobené“ drobnými jehličkami, které evokují surové hedvábí, na hodnotě a sběratelé i zlatníci je často vyhledávají. Ne zcela průsvitné drahokamy se často vyřezávají nebo brousí jako kabošony. Morganit vyniká zřetelným pleochroismem – od bledých po syté modrorůžové odstíny – a musí se proto při brusu pečlivě orientovat. Výrazné barvy nejsou pro tento kámen typické, proto je třeba mít drahokamy poměrně velké, aby klenotníci při broušení dosáhli nejlepšího vzhledu kamene. Morganit se brousí do všech standardních tvarů (především jako oval, cushion, emerald, pear a marquise), ale objevují se i unikátní a neobvyklé designy.

• 

  Olivín (peridot)

  Olivín (peridot) je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Právě železo způsobuje zelené zabarvení kamene. Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. 

  Identifikace:

  Barva žlutozelená až olivově

  zelená, červenohnědá

  Vzhled krystalu krystalovaný, zrnitý

  Soustava kosočtverečná

  Tvrdost 6,5 – 7

  Lesk skelný, mastný

  Štěpnost dokonalá

  Index lomu 1,65 – 1,69

  Vryp bílý

  Hustota 3,3 g ⋅ cm−3

• 

  Opál

• 

  Rubín

  Rubín je růžový až červený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení. Stupeň tvrdosti na Mohsově stupnici je 9. Mezi největší naleziště rubínů patří zejména Afrika, Asie (Barma), Austrálie, Grónsko, Madagaskar. Nejstarší naleziště rubínů jsou náplavy řek jihozápadní Srí Lanky (řeka Kaliganga) se starým centrem Ratnapury. Rubíny jsou žádané magické a klenotnické minerály. Jejich barva je oranžovočervená, malinová, slabě červená, sytě červená, rudá, jako krev - známá také jako ,,holubí krev" - takto zbarvené rubíny jsou ty nejvzácnější! Rubín je jedním z nejcennějších drahých kamenů, jehož hodnota může být někdy dokonce vyšší než cena přibližně stejně vekých diamantů.

  Barva: červený
  Vzhled krystalu: často šesterečné hranoly
  Soustava: šesterečná
  Tvrdost: 9
  Lesk: sklenitý
  Vryp: bílý
  Hustota: 4 g⋅cm−3
  Ostatní: velká tepelná vodivost

• 

  Safír broušené kameny

  Safír (název z hebrejštiny) je monokrystal oxidu hlinitého (Al₂O₃), minerálu zvaného korund. Zatímco korund sestává z čistého oxidu hlinitého, safíry vždy obsahují příměs jiných prvků (železo, chrom, měď, hořčík aj.) které mu dodávají modrou, červenou, žlutou, růžovou, purpurovou, oranžovou nebo zelenavou barvu. Mezi safíry se zařazují všechny drahokamy, které jsou odrůdy korundu kromě červeného - zvaného též rubín.

  Pro safíry je typická různorodost tvarů a zpracování. Nejvzácnější jsou oválné tvary, ve kterých vynikne hvězdicový efekt drahokamu. Časté jsou také tvary fancy a emeraldové brusy. U méně čistých safírů se používá tvar kabošon.

  Identifikace
  Barva	modrý, oranžový, růžový, žlutý, zelený, bílý nebo mnohobarevný
  Soustava	klencová
  Tvrdost	9
  Lesk	skelný
  Štěpnost	ne
  Index lomu	1.762-1.778
  Vryp	bílý
  Hustota	3.95-4.03 g/cm³
  Rozpustnost	nerozpustný

  Původ a naleziště safírů
  Významná naleziště safírů se nacházejí na Srí Lance, v Myanmaru (Barmě), Thajsku, Austrálii, na Madagaskaru a v Africe. Srí Lanka je známá produkcí kvalitních safírů už od starověku, zatímco Barma dala světu jedny z nejcennějších modrých safírů.

  Historie a využití
  Safíry byly od pradávna symbolem urozenosti a síly. V evropském středověku zdobily korunovační klenoty, v Asii byly považovány za kameny moudrosti a ochrany. Dodnes patří k nejoblíbenějším drahokamům v klenotnictví a jejich hodnota závisí na barvě, čistotě a původu.

• 

  Sluneční kámen

  Sluneční kámen je druh matného, průsvitného, někdy až průhledného živce. Díky malým destičkovým minerálním inkluzím uvnitř kamene (obvykle to bývají inkluze mědi, hematitu nebo goethitu), které vytvářejí jasné kovové záblesky, můžeme spatřit optický jev zvaný ,,aventurescence". Sluneční kameny můžou být různě zbarvené - od jasně oranžové až okrové barvy po čiré a průhledné s inkluzemi. Mezi nejznámější světová naleziště patří z USA, Mexiko, Tanzánie, Indie, Srí Lanka, Austrálie. Při nakupování je ale třeba obezřetnosti, sluneční kámen se řadí spíše mezi vzácné minerály a drahé kameny, a je často obchodníky zaměňován za levnější syntetický avanturín. 

• 

  Sinhalit

  Sinhalit je boritanový minerál se vzorcem MgAl (BO4), tvrdost 6,5 - 7 Mohsovi stupnice.
  Tento vzácný drahokam byl poprvé nalezen na Srí Lance (Cejlonu) v roce 1952 a byl pojmenován dle svého naleziště - ,,Sinhala", což je sanskrtský název pro Srí Lanku. Kvalitní sinhality jsou v současné době nacházeny také na Madagaskaru, v Tanzanii a Myanmaru (Barma). Nejčastější barvou Sinhalitu je bílá až šedá, šedo-modrá nebo různí odstíny hnědé - od světlé až po tmavou. Vzácnější jsou pak odstíny žluté. Bledě růžové a nahnědlé růžové krystaly najdete v Tanzanii.

• 

  Smaragd – zelený...

  Smaragd – zelená odrůda berylu
  Smaragd je odrůda berylu s chemickým složením Be₃Al₂Si₆O₁₈. Je ceněn především pro svou intenzivní zelenou barvu, která je způsobena stopami chrómu a vanadu. Na Mohsově stupnici má tvrdost 7,5–8, avšak bývá křehčí kvůli častým inkluzím, které se u smaragdů běžně vyskytují a nazývají se „jardin“.

  Naleziště smaragdů – Zambie, Kolumbie, Pákistán

  • Zambie – známá produkcí tmavě zelených smaragdů s modravým tónem. Jsou vysoce ceněny pro svou barevnou intenzitu.

  • Kolumbie – nejproslulejší naleziště smaragdů, ceněná pro jasnou, sytě zelenou barvu. Kolumbijské smaragdy patří mezi nejdražší na světě.

  • Pákistán – nabízí smaragdy s živou barvou a velmi dobrou průhledností, ceněné zejména mezi sběrateli a znalci.

  Historie a využití smaragdu
  Smaragd byl známý již ve starověkém Egyptě, kde jej milovala královna Kleopatra. Ve středověku zdobil královské klenoty a dodnes patří mezi nejluxusnější drahokamy na trhu. Je symbolem krásy, bohatství a vzácnosti.

  Identifikace smaragdu

  • Chemický vzorec: Be₃Al₂Si₆O₁₈

  • Barva: světle až tmavě zelená

  • Vzhled krystalu: prizmatické

  • Krystalová soustava: šesterečná

  • Tvrdost: 7,5 – 8 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: nedokonalá

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 2,67 – 2,78 g/cm³

• 

  Tanzanit – vzácný...

  Tanzanit – modrofialová odrůda zoisitu
  Tanzanit je vzácná odrůda minerálu zoisitu s chemickým složením Ca₂Al₃(SiO₄)(Si₂O₇)O(OH). Vyznačuje se unikátní modrofialovou barvou, která může podle dopadu světla působit modře, fialově nebo namodrale purpurově. Tento optický jev se nazývá pleochroismus a patří k hlavním rozpoznávacím znakům tanzanitu.

  Původ a naleziště tanzanitu
  Tanzanit byl objeven v roce 1967 v oblasti Merelani Hills pod horou Kilimandžáro v Tanzanii. Dodnes je to jediné známé naleziště tohoto drahokamu na světě, což z něj činí mimořádně vzácný a vyhledávaný kámen. Jeho omezený geologický výskyt zásadně přispívá k vysoké hodnotě a exkluzivitě tanzanitu na světových trzích.

  Zahřívání a barva tanzanitu
  Většina tanzanitů se upravuje zahříváním, které zvýrazňuje jejich modrofialovou barvu a odstraňuje hnědé či žlutavé odstíny. Cena tanzanitu výrazně závisí na sytosti barvy – nejvíce ceněné jsou kameny v odstínech dark blue a sytě tmavě modré, zatímco světlejší odstíny mají nižší hodnotu.

  Historie a využití
  Název „tanzanit“ zavedla v 60. letech společnost Tiffany & Co., která jej uvedla na mezinárodní trh a dala mu jméno podle jeho domoviny – Tanzanie. Od té doby si tanzanit získal pověst moderního drahokamu s výraznou barevnou hrou. Díky své vzácnosti a intenzivní barvě se rychle stal oblíbeným ve šperkařství i mezi sběrateli drahých kamenů.

  Identifikace tanzanitu

  • Chemický vzorec: Ca₂Al₃(SiO₄)(Si₂O₇)O(OH)

  • Barva: modrá, fialová, modrofialová (pleochroismus)

  • Vzhled krystalu: prizmatické

  • Krystalová soustava: kosočtverečná (ortorombická)

  • Tvrdost: 6,0 – 7,0 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: dokonalá

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 3,10 – 3,38 g/cm³

• 

  Spinel drahokam

  Spinel – minerál bohaté barevné škály
  Spinel je minerál s chemickým složením MgAl₂O₄, patřící do skupiny oxidů. Ceněn je zejména pro svou tvrdost (8 na Mohsově stupnici), brilanci a širokou paletu barev – od červené, růžové a fialové až po modrou či černou. Po staletí byl často zaměňován s rubíny a safíry, což zvyšuje jeho historický význam.

  Srí Lanka – zdroj kvalitních spinelů
  Srí Lanka (Cejlon) je jedním z nejdůležitějších nalezišť spinelů na světě. Zdejší spinely se vyznačují vysokou čistotou a výraznou barevností, která je činí vyhledávanými mezi sběrateli i klenotníky. Nejvíce ceněné jsou sytě červené a růžové spinely připomínající rubíny.

  Historie a využití spinelu
  Spinel byl v minulosti často zasazován do korunovačních klenotů a teprve moderní mineralogie jej odlišila od rubínu. Dnes patří mezi drahokamy s rostoucí popularitou díky své kráse, odolnosti a pestře zbarveným varietám.

  Identifikace spinelu

  • Chemický vzorec: MgAl₂O₄

  • Barva: červená, růžová, modrá, fialová, černá

  • Vzhled krystalu: oktaedrické

  • Krystalová soustava: krychlová

  • Tvrdost: 8 (Mohsova stupnice)

  • Lesk: skelný

  • Štěpnost: žádná

  • Vryp: bílý

  • Hustota: 3,5 – 4,1 g/cm³

• 

  Topaz

  Topaz je kosočtverečný minerál. Tvoří dokonale omezené krystaly a jejich drúzy. Krystaly jsou velmi bohaté na tvary a bývají více či méně sloupcovité, vertikálně rýhované.

  Topaz dostal název podle legendárního ostrova Topazios, který leží u pobřeží Egypta, či sanskrtského slova 'tapas', které znamená žár nebo oheň. Topaz vyniká výjimečně širokou barevnou škálou, která vedle klasické hnědé zahrnuje různě syté odstíny modré, zelené, žluté, oranžové, červené, růžové a purpurové. 

  Identifikace
  Barva	čirý, vínově žlutý, medový, růžový, nahnědlý, namodralý
  Vzhled krystalu	sloupcovitě protažené krystaly
  Soustava	kosočtverečná
  Tvrdost	8
  Lesk	skelný
  Štěpnost	podle báze
  Index lomu	??
  Vryp	bílý
  Hustota	3,5 - 3,6 g/cm³

• 

  Turmalín

  Turmalíny jsou složité borosilikáty hliníku a mnoha dalších prvků, hlavně sodíku, železa, hořčíku či lithia. V přírodě se tyto prvky v krystalových strukturách turmalínů nejrůznějšími způsoby vzájemně zastupují. Dnes podle chemického složení rozlišujeme 14 druhů turmalínů (skoryl, dravit, elbait, uvit, liddicoatit, buergerit, feruvit, chromdravit, foitit, magnesiofoitit, olenit, povondrait, rossmanit, vanadiumdravit). Ty se mezi sebou všelijak mísí, takže správné přiřazení vzorku turmalínu ke konkrétnímu druhu je většinou možné až po důkladné chemické analýze, a to podle převládající složky. Chemické složení turmalínu se často měnilo během jeho růstu. Turmalíny běžně mívají jiné chemické složení uprostřed krystalu a jiné na jeho okrajích, popřípadě se liší chemické složení na koncích sloupcovitého krystalu a v prostřední části sloupce. Nejrozšířenějšími turmalíny jsou skoryl, dravit a elbait. Dokonale se mezi sebou mísí skoryl s dravitem (tzv. řada skoryl-dravitová) a skoryl s elbaitem (řada skoryl-elbaitová).Turmalíny tvoří jehlicovité a sloupcovité podélně rýhované krystaly, v příčném řezu trojúhelníkovité či šestiboké, popřípadě tvoří stébelnaté, jehlicovité či dokonce plstnaté agregáty. Turmalíny jsou skelně lesklé až matné, na nerovném až lasturnatém lomu jsou skelně až mastně lesklé. Bývají průhledné, průsvitné až neprůhledné. Nejčastěji jsou černé, hnědé, dále tmavozelené, tmavomodré, popřípadě růžové, červené, světle zelené, světle modré aj.

• 

  Záhněda

  Záhněda (SiO2) je odrůda křemene (oxid křemičitý), která je zabarvená příměsí hliníku, sodíku a lithia. Krystalizuje v klencové soustavě a na Mohsově stupnici tvrdosti má tvrdost 7. Typický tvar krystalu je šestiboký hranol se dvěma klenci, u kterého bývají plochy hranolu vodorovně rýhovány. Běžně však dochází k dvojčatění nebo růstu polykrystalů, ale setkáváme se také s monokrystaly. 

  Barva čirá; hnědá v různých odstínech až do šedé; morion-černá odrůda; zabarvení příměsí Al, Li, Na, přírodním radioaktivním zářením

  Vzhled krystalu krystaly

  Soustava klencová

  Tvrdost 7

  Štěpnost neštěpný

  Vryp bílý

  Hustota 2,65 g ⋅ cm−3

• 

  Zirkon

  Zirkon (křemičitan zirkoničitý), je čtverečný minerál. Název odvozen z perského zargun – zbarvený jako zlato, podle barvy jedné z odrůd. Zirkon je nejstarší známý minerál na Zemi (ve vztahu k věku Země, ne k lidskému poznání), stáří vzorku nalezeného v Jack Hills v Austrálii bylo stanoveno na 4,4 mld. let. Nejčastěji se vyskytuje v podobě tabulkových až prizmatických krystalů, s čtvercovým průřezem, ukončených čtyřbokým jehlanem.

  Barva: bezbarvý, žlutá, zelená, modrá...
  Vzhled krystalu: prizmatické, dipyramidální
  Soustava: čtverečná
  Tvrdost: 7,5
  Lesk: diamantový
  Štěpnost: nedokonalá
  Vryp: bílý
  Hustota 4,6–4,7 g⋅cm−3

• 

  Mix ostatní broušené...

  V této kategorii najdete mix různých neobvyklých šperkových broušených kamenů, jako je například danburit, phenacit, chromdiopsid a další.